Léčivé byliny – abecední seznam a použití

Andělika je velmi magická rostlina. Na mnohých místech světa se věří, že chrání před zlými duchy. Z listů rodiče po celém světě vyrábějí amulety, které pak věší na krky svým ratolestem, aby byly chráněny před uřknutím čarodějnic. Andělika je používána také jako koření. Podle jednoho bylináře, Nicholase Culpeppera, který žil v 17.století, se má trhat, když je Měsíc ve znamení Lva.< xml:namespace prefix = o />

Badyán neboli hvězdičkové koření pochází z jihovýchodní Asie a je plodem stále zeleného stromu z čeledi magnoliovitých. Plody mají tvar nepravidelné osmicípé hvězdy. Má velice jemnou vůni a kořeněnou nasládlou chuť. Používá se jako surovina do sladkých jídel, kompotů, perníků, povidel, do různých směsí koření, speciálních sušenek a k přípravě bylinných čajů. Podporuje trávení a celkově uklidňuje. U nás se toto jedno z nejkrásnějších koření uplatňuje především o vánocích.

Bříza je u nás velmi rozšířená. Z léčebného hlediska patří mezi prastaré lidové léčivé prostředky. Hidegarda z Bingenu nazývala břízu "štěstí" a používala ji k léčbě kožních chorob a vředů. Staří Keltové jí přisuzovali kouzelnou moc a měli ve zvyku zdobit dům pod okny břízou. Nálev z listů se používá při chorobách močového ústrojí, revmatismu, arterioskleróze a působí protizánětlivě. Vyrábí se z ní prostředky na vlasy, které brání nadměrnému maštění. Kůra z břízy se uplatňuje při kožních chorobách. Březové pupeny léčí záněty kostí, problémy s játry, slezinou a slinivkou břišní.

Borovice roste po celé Evropě od Středomoří až k polárnímu kruhu. Její léčivou moc znal už Hippokrates, který požíval hlavně pryskyřici, a to jednak na desinfekční účinky a jednak jako prostředek na vyhánění zlých duchů. Naši předkové odedávna věřili v magickou moc tohoto stromu. Borovice byla považována za strom nosící štěstí. Keltové ji považovali za "matku moudrosti" a za strom zdraví. Vnitřně se užívá při chronických bronchitidách, podpůrně při zánětu plic a při rozšíření průdušek. Posiluje nervovou soustavu, upravuje neklidný spánek a zlepšuje prokrvení kůže.

Bazalka pochází z Indie a v překladu její název znamená "královská bylina". Podle pověsti kdysi byla přisuzována zlým kouzlům a byla zatracena. Její časté používání prý způsobuje tupozrakost a je těžko stravitelná. Hojí zápaly plic a kousnutí štíra. Její šťáva odstraňuje mlhavé skvrny na očích a vysušuje výtoky. Užívá se při nechutenství, podporuje trávení a nadýmání, v kuchyni se uplatňuje jako koření a čaj proti migréně.

Blín byl prý jednou z nejdůležitějších kouzelných bylin antiky. Podle Galéna je blín hlavní součástí uspávacího a omamného lektvaru. Existují tři druhy blínu, z toho se dá použít na lékařství pouze jeden, ostatní dva způsobují šílenství a letargii (žlutý a černý). Šťáva z blínu tiší bolest, působí proti bolestem uší, při zánětu očí a nohou. Semena působí mimo jiné při kašli a nachlazení. Míchané s vínem tiší horečku a se zeleninou působí mírné šílenství. Sušená nať se dá kouřit při astmatu. Blín také sloužil věštcům, aby se dostali do transu.

Bolehlav.Ve starověku byl bolehlav nejproslulejší jedovatou bylinou. V důsledku prochlazení usmrcuje. Protijedem je prý nemíšené víno. Sušený okolík se používá na zmírnění bolesti. Šťáva z bolehlavu platila za protilék proti ohni svatého Antonína. V raném novověku byl považován za nebezpečnou čarodějnickou rostlinu a přísadu k nechvalně proslulé "létací masti". V Řecku se v lidovém léčitelství vyrábějí z listů obklady k léčbě, lišejů, červenky, pásového oparu, lupenky a rakoviny kůže.

Broskvoň. Ve staré Číně byla považována za ovoce dlouhého života. Je to velmi starý strom, neboť byl znám před více jak 4000 lety. Největší uplatnění nachází v kuchyni.Šťáva z broskví působí diureticky a podporuje činnost ledvin. Podávají se při různých kožních chorobách, snižují vznik rakoviny, zejména v ústech, a pomáhají při všech chorobách způsobených nedostatkem vitamínu A. Mají též mírně projímavé a uklidňující účinky.

Čtyřlístek. Podle legendy si Eva při vyhnání z ráje vzala s sebou jedinou památku - čtyřlístek. Proto se po celém světě věří, že čtyřlístek přináší štěstí. Možná je to ale taky proto, že se vyskytuje jen zřídka - je hříčkou přírody, odrůda obyčejného trojlistého jetele. V sílu čtyřlístku věřili už staří druidové - čtyřlístkem prý poznaly zlé duchy a čarodějnice a tím měli možnost se jim vyhnout.

Červená řepa je dobrý pomocník při boji proti nachladnutí. Prý už ve starověku se červená řepa podávala na stříbrných podnosech Apollónovi. V 17.století slavný bylinkář Culpeper že tato rostlina je výborným lékem na nastydnutí, bolesti hlavy a pročišťuje střeva. Ještě dnes někteří lidé věří v její magii a pojídají ji dvakrát denně, čímž se údajně chrání před rakovinou.

Dubroste po celé Evropě. Pro uzdravení podle jedné legendy stačilo, aby nemocný obešel třikrát kolem kmenu po směru hodinových ručiček. Skoro u všech národů byly považovány za posvátné stromy. Dub je symbolem síly, mohutnosti a dlouhověkosti. Dubová kůra se používá formou obkladů na omrzliny, menší popáleniny, při krvácení všeho druhu, kožních zánětech, špatně se hojících ranách. Vnitřně se užívá při zánětech v trávicím ústrojí a průjmech. 6aludy se užívají formou kloktadla při bolestech v krku, zánětech dutiny ústní a sliznice hrtanu. Listy se používají formou obkladu na bolest kloubů.

Dobromysl hrál v legendách jen velmi malou roli. Je jedním z nejčastěji používaných koření. Podporuje trávení. Olej se může používat k aromaterapii a lékařským masážím. Čerstvá nať je rovněž dobrá jako přísada do koupele a je příjemná pro pokožku. Mágové požívali dobromysl (v kuchyni oregano) ke kajícným rituálům a mystickým praktikám. Roste i v nejvyšších horských oblastech. Často se podává při nachlazení, problémech s žaludečním a střevním traktem, při onemocněních sleziny a proti revmatismu. Dobromysl je uklidňující čaj a prostředek léčící rány.

Fialka. Řekové používali fialky na léčení bolestí hlavy a na nespavost. V Persii se z nich lisovalo víno. Ve středověku kněží pěstovali fialky v klášterních zahradách, neboť údajně měly schopnost zahánět zlé duchy. Fialka je symbolem věrnosti a lásky. Darovaná fialka znamená: "Pořád na tebe myslím!"

Heřmánek byl ctěn jako květ boha slunce v starověkém Egyptě. Dnes patří mezi nejpopulárnější byliny. Při nachlazení pomáhá napařování ze sušených květů, při nechutenství se vařil hořký heřmánkový čaj. Lidem s mastnou pletí slouží k oplachování obličeje speciální heřmánkový výtažek. Pro zahnání smůly se spalují heřmánkové květy a pro zajištění příjemného prostředí v pokoj se rozsypávají květy po podlaze. Propláchnuté vlasy s výtažkem z heřmánku vlasy vyživují a zajistí jim lesk. Kořeny, květy a nať z heřmánku rozehřívají a ředí. Jako čaj podporují menstruaci, vypuzují močové kameny a je nevhodný pro těhotné ženy. Pije se proti zauzlení střev, zahání žloutenku a jaterní problémy, odvar se používá při zánětu močového měchýře. Heřmánkový čaj je dnes velmi rozšířen proti zánětům a nachlazení. Heřmánkový čaj by se neměl pít denně, neboť může zapříčinit vznik zánětů pojivových tkání a nervózní neklid.

Chvojník patří k nejstarším rituálním rostlinám lidstva. Kdysi se podával rodičkám k urychlení porodu. Čaj může přinést úlevu při senné rýmě, bronchitidě, astmatu nebo astmatických problémech. Rudé plody chvojníku jsou jedlé, ale občas se po nich pociťuje škrábání v krku. Nať je k dostání v lékárně. Obsahuje efedrin.

Vřes je velice nápadný keříček s narůžovělými či nafialovělými květy. Má protibakteriální účinky. Čaj z květů vřesu utišuje žaludeční potíže. Lidová tradice ale varuje před nošením této byliny do domu, protože prý přitahuje smůlu. Přináší štěstí zamilovaným.Vřes se pojí ke znamení štíra.

Bez pochází z Evropy. V lidovém léčitelství snad ani neexistuje obor, kde by bez nenašel své uplatnění. Nejznámější je ale jeho potopudný účinek při chřipce a nachlazení. Užívá se při všech chorobách dýchacích cest, chrapotu, kašli a angíně. Je univerzálním lékem při neuralgiích. Vyplavuje z těla přebytečnou kyselinu močovou. Léčí všechny choroby zažívacího traktu. Rozsáhlé je jeho použití při kožních chorobách. Užívá se jako kloktadlo při zánětech dásní a mandlí, formou obkladů při spáleninách. Byl u něj také zjištěn protirakovinný účinek.

Lípa se používá při horečnatých onemocněních horních cest dýchacích, při kašli a zahlenění. Pomáhá při žaludeční a střevní kolice. Podporuje tvorbu žluče a žaludečních šťáv. Studený lipový čaj tiší bolesti hlavy, má uklidňující účinky a působí proti nespavosti.Lipové květy jsou surovinou při výrobě kosmetiky a užívají se k aromatizování cukroví a likérů.

Majoránka. V antickém období se věřilo, že vůně majoránky chrání před nemocemi a odvrací neštěstí. V Římě byl majoránkový olej považován za milostný dar. V mytologii vznikla majoránka z chlapce, který jednou upustil džbán s příjemně vonící mastí. Úlekem nad tím se pak proměnil v majoránku. Jako obklad se požívá na otoky a vymknuté končetiny a obklad při očních zánětech. Majoránkový čaj má velmi blahodárné účinky při nachlazení.

Tymiánnajdeme v kamenitých oblastech s chudou půdou.Odvar s medem pomáhá proti astmatu, působí tišivě v při zánětech krku a kašli. Olej se používá při inhalacích. Blahodárné účinky má tympánový med s mlékem.

Jitrocel je známá a často používaná bylinka. Užívá se k lepšímu hojení ran, omrzlin a spálenin.Najdeme ho na zahradách i rumištích, podél cest a na okraji luk.V lidovém léčitelství je jitrocel oblíben především jako prostředek usnadňující odkašlávání při chronických zánětech průdušek, astmatu a dalších chorobách dýchacích cest, někdy i při trávicích poruchách

Oměj šalamounek je velice rozšířen v jižní a střední Evropě. Je označován za nejjedovatější evropskou rostlinu a přidával se do smrtících jedů. V teplém víně prý pomáhá při uštknutí štíra. Oměj by se měl užívat pouze jako homeopatická potence. Předepisuje se při nervových a psychických problémech, například v důsledku rozčilení, úleku a rozrušení, při katarech očí, uší, nosu, hrtanu, plic, žaludku a střev.

Mandragora.Tajuplná mandragora je rozšířená zvláště ve východní části Středomoří. V Malé Asii patří k nejstarším užívaným léčivkám. Její plod je symbol lásky a byl považován za afrodisiaka. Listy mandragory jsou dobré na rány a kořen na kůži. Používá se jako uspávací prostředek, ale také jako lék při psychické stísněnosti a depresích. Kořen mandragory má tvar mužíčka, proto o něm vzniklo mnoho pověstí, jako třeba ta co říká, že mandragora je ve skutečnosti vlastně mužíček, který díky svým kouzelným schopnostem dokáže léčit. Kořeny svařené s vínem se používají na uspání a znecitlivění rány. Sušené listí slouží jako náhražka tabáku a dá se kouřit. Mandragora se může používat také jako homeopatická potence při depresích, bolestech hlavy a cestovní horečce.

KostivalJedno z lidových jmen této byliny je svalník větší, což už samo o sobě napovídá, že z jeho vysušeného rozdrceného kořene, namočeného ve francovce, se vyráběla skvělá masážní voda na unavené svaly či namožené šlachy. A protože ne každá kůže snáší francovku, přicházelo ke slovu sádlo, do kterého se kaše připravená z kořene kostivalu a francovky vmíchala. Touto mastí se pak potíraly zmožené nohy. Při zevním použití se kromě již zmíněných mazání používaly i obklady namočené v odvaru kostivalu. Kostival dokáže ochránit svého majitele na cestách a vkládá se dokonce do zavazadel, aby tato nebyla ztracena či ukradena. Materialistický duch magických účinků zmíněné byliny potvrzuje skutečnost, že pokud jde o kouzla přivolávající peníze, neobcházejí se příslušné rituály bez kostivalu: Leč pozor, je-li při čarování úmysl nedobrý a žadatel chce přijít k penězům na úkor jiného, může prý kostival způsobit pořádný průvan v majetku.

Šanta kočičí se dříve hojně používala v lidovém léčitelství. Čaj se podával například při nemocech z nachlazení, zažívacích potížích a nespavosti. V současnosti má droga zaujetí díky éterickému oleji. Už dlouho se ví, že nepetalacton silně láká kočky, nové se zjistilo, že vůně této sloučeniny odpuzuje komáry, mouchy a šváby. Listy voní po citronu. Vzhledem se podobá listům meduňky. Mladé listy a vršky výhonků se používají jako koření.

Šafrán je jedna z nejstarších kulturních rostlin vůbec. Byl prý používán jako ingredience do čarodějné masti a jako léčivý prostředek proti moru svatého Antonína. Šafránové blizny nachází své uplatnění v kuchyni jako koření, jako přísada k opiu, celkově se dá používat jako barvivo a aromatizující přísada.

Myrta se ve starověkém Egyptě používala jako nakuřovací prostředek při neurotických ticích v obličeji. Už odpradávna je považována za strom mystérií. Vůně myrty podporuje jasnovidectví - prorocký trans. Koupel z listů zabraňuje vypadávání vlasů a přináší úlevu při nemocech dýchacích cest. Plody se podávají těm, kteří trpí pliváním krve. Šťáva smíchaná s vínem pomáhá těm, co byli uštknuti jedovatým pavoukem či štírem. Odvar z plodů barví vlasy na černo. Odvar z listů je dobrý na zlomeniny končetin a ochablost, odstraňuje bílé skvrny na pokožce, nalévá se do zhnisaných uší.

Mák je jednou z nejdůležitějších léčivek v celé historii farmacie. Šťáva z máku mírní bolest, přivolává spánek, podporuje trávení, pomáhá při kašli a žaludečních infekcích. V nadměrném množství však způsobuje letargii a usmrcuje. Nápoj z makové šťávy a zkvašeného medu má silně omamné účinky. Mák je nejvýznamnějším symbolem prorockých snů a spánku. Makové opium se používalo takřka ke všem druhům nemocí. Využití máku vydrželo až do dneška.

Vrba bývala symbolem smutku, ale také obnovy a víry ve znovuzrození. Také symbolizovala moudrost, inspiraci a schopnost vidět budoucnost. Také byla považována za strážce, neboť chránila před zlými vlivy. V mnoha pověstech se říká, že na vrbách sílily divoženky a stromové víly. Vnitřně se užívá ke snížení horečky, ke zmírnění bolesti, k posílení nervů, proti nespavosti, proti revmatismu a proti průjmu. Zevně proti kožní plísni a proti pocení nohou. Používá se také na špatně se hojící rány. Obklady z listí se pokládají na místa postižená revmatismem.

Smrk byl uctíván jako posvátný strom a naši předkové věřili, že jeho koruny obývají dobří lesní duchové. Ve formě odvaru se používá při nemocech dýchacích cest. Smrkové jehličí je velmi dobrým prostředkem proti kurdějím. Hlavní lěčivá síla smrku však spočívá v jeho schopnosti čistit vzduch. Dřevo se používá k výrobě různých hudebních nástrojů, např.: houslí, viol a kontrabasů.

Vavřínpochází z tvrdolistých lesů ve Středozemí. V lékařství byl zasvěcen řeckému bohu lékařství Aeskulapovi. PO celá staletí se užíval jako prevence proti moru. Je to velmi stará rostlina používaná k různým obřadům a rituálům. Byl zasvěcen také řeckému bohu věštby a básnictví a vavřínový věnec byl znakem dokonalosti. Předával se básníkům, atletům a vavřínové věnce zdobily hlavy vyjímečných osobností.Prý díky vavřínu předpovídali budoucnost věštkyně v Delfách. Jeho žvýkání je uvádělo do transu, čímž se zostřovaly jejich smysly. Suché listy (bobkové listy) nachází uplatnění především v kuchyni. V léčitelství se odvar z listů přidává do koupelí ke zmírnění bolestí údů. Nálev se používá k podpoře trávení.

Jabloň.Původ jablek je neznámý. Pomineme-li, že kvůli jablkům byli Adam a Eva vyhnáni z ráje, tak ve Středomoří znali jabloně už 2000let př.n.l. Staří Řekové rozeznali jablka sladká, letní, zimní a planá. Jablka regulují trávení, povzbuzují chuť k jídlu, léčí žaludeční a střevní katary a posilují nervovou soustavu. Pomáhají hojení ran a snižují cholesterol.

Modřín pochází ze severní Ameriky. Drží nad ním prý ochranou ruku horské víly. Keltové věšeli na krk dětem kousek modřínové kůry, která je měla chránit před očarováním. Z pryskyřice se čištěním vyrábí pryskyřičná šťáva. Má medovou konzistenci, nažloutlou až nahnědlou barvu a voní po citrónech. M8 hojivé a desinfekční účinky, povzbuzuje prokrvení a uvolňuje hleny. Z pryskyřice se vyrábí modřínová mast, která pomáhá při revmatických bolestech.

Třezalka se vyskytuje prakticky v celé Evropě. Kvete od června do srpna. Na louce ji nemůžete přehlédnout, neboť ji zdobí typické žluté květy. Používá se jak v lékařství, tak v magii. Vyrábějí se z ní elixíry, oleje a odvary. Své využití nachází na špatně se hojících ranách, spáleninách a používá se na vyplachování úst při zánětech dásní a jícnu. Třezalkový čaj je vhodný vypít před veřejným vystoupením, neboť prý posiluje sebejistotu. Také pomáhá se soustředit na sledování stanoveného cíle a chrání před žárlivostí.

Lopuch.Tato rostlina je zajímavá především pro své použití v magii. Dělají se z ní výluhy, odvahy, lektvary i šťávy. Lopuch povzbuzuje zájem druhého pohlaví, usnadňuje překonávání potíží a chrání před nespravedlivým obviněním. Extrakty a odvary zlepšují trávení a využití potravy. Lopuch je výborný i při chorobách kůže, například při akné a jako prostředek při padání vlasů

Pelyněk. Tato magická bylina je známa po celém světě. V Německu a v Holandsku je nazývána "rostlina svatého Jana", protože utržená 24.června na svátek Jana má největší moc. Existuje dokonce legenda, že Jan Křtitel nosil speciální síťku z pelyňku, která ho chránila před zraněními. Dnes například taštička plná pelyňku chrání pocestné a polštáře se špetkou této rostliny přivádí prorocké sny. Moderní kouzelnice používají odvary z pelyňku, které podle nich pomáhají při věštění. Speciálně připravené výluhy slouží k posvěcování magických předmětů: skleněných koulí, zrcadel a hůlek.

Kontryhel pochází z arabštiny a znamená "malý alchymista". Kontryhel je magická rostlina s velkými typickými listy. Nejčastěji ho lze najít na louce. Kontryhel po ránu vylučuje šťávu, která usedá na listy v podobě kapek. Dnes se tato bylina používá k přípravě nejrůznějších elixírů, využívají se přitom nejrůznější části rostliny. Kontryhel prý dodává energii a sílu, posiluje mysl a odvahu, pomáhá nalézat nové nápady.

Měsíček zahradní.Květy můžeme na našich zahradách vidět v říjnu, ale vysévá se v dubnu. Když však zapomenete, v příštím roce se prý vyseje sám. Měsíček lze údajně použít při předpovídání počasí. Pokud jsou po sedmé ráno jeho květy ještě nerozvinuté, bude pršet. Měsíček má také léčivé vlastnosti, které jsou známé už od 12. století, kdy byl jednou z nejpopulárnějších léčivých bylin. Tato bylina působí protizánětlivě a urychluje hojení ran. Vnitřně pomáhá při bolestech v krku, při chřipce a onemocněním krve.

Chryzantéma. Název pochází z řečtiny a v překladu znamená "zlatý květ". Má velký význam především v Japonsku a v Číně. Pro Japonsko je tato rostlina symbolem lidské dokonalosti a znakem japonských císařů, tzv. mikádů. Dodnes se v Japonsku uděluje Řád chryzantémy. V Číně považují chryzantémy za posvátné a její květy a kresby, které se velmi často nacházejí ve svatyních. Existuje legenda o potůčku, který má břeh zarostlý chryzantémami. U nás tuto rostlinu spojujeme se svátkem Zemřelých, kdy se chryzantémy pokládají na hrob.

Vanilka. Její chuť si jistě vybavuje každý a scvrklý lusk už jste určitě také viděli.Vanilka je plod popínavé orchideje, která pochází z Mexika. Aztékové platili vanilkovým luskem daně a jejich mixtura - chocholati - z kakaových bobů, vanilky, vody a medu se stala světoznámou. Vanilka se dnes už pěstuje v mnoha tropických oblastech. Jako koření se používají tobolky - lusky, které nejsou zcela zralé a které se vyvinuly z květů. Ještě před uzráním se tobolky sklízení a fermentují. Aby bylo možné dostat se k aromatické dužině, musí se lusky rozpárat a vnitřek vydlabat. Největší kouzlo vanilky totiž spočívá právě v její vůni. Snižuje stres a hněv. Prý také mírní bolest u zubaře. Pokud budete mít pocit, že se proti vám spikl celý svět, pomůže vám vanilkový čaj, nebo pár kapek vanilkové vůně v zapálené aromalampě.

Sedmikráska znamená "oko dne", protože tento květ se otevírá při prvním slunečním paprsku a za soumraku se opět zavře. Ve středověku rytíři nosili sedmikrásky na znamení, že jsou milováni. Děvčata zase věřila, že pokud si na noc vloží pod polštář kořen sedmikrásky, bude se jim zdát o milovaném muži. Starší ženy zase léčily odvarem ze sedmikrásek pomatence. V lidové medicíně se sedmikrásky používají také k přípravě mastí při zánětu očí a jako lék proti horečce.

Rozmarýn je velice známá rostlina a používá se jako koření. Prý povzbuzuje nervovou soustavu a paměť. Ve starověkém Římě žáci nosili rozmarýn ve vlasech, protože jim pomáhal si vše zapamatovat. Také se věřilo, že rozmarýn zasazený poblíž prahu, zaháněl zlé čarodějnice. Jako symbol přátelství a paměti byl vplétán do pohřebních věnců. Rozmarýn zavěšený nad lůžkem funguje jako indiánský lapač snů, který zahání noční můry a přivábí krásné sny

Kopřiva přináší úlevu nemocným s různými chorobami. Postačí vylouhovat v horké vodě dvě lžičky sušených listů. Dvě sklenice denně vyřeší problémy s kůží a trávením. Vzhledem k vysokému obsahu vitamínu C má tento čaj také povzbuzující účinky a rovněž posiluje imunitu. Kopřiva je také považována za magickou rostlinu - sušené listí se pálilo a používalo k milostným kouzlům. Nevěříte v účinky této rostliny? A co spousta těch kopřivových šamponů proti lupům, kterých je v obchodech tolik?

Růže. Tato magická rostlina přináší svému pěstiteli přirozený zdroj zdraví a krásy. S růží souvisí i jedna legenda. Kdysi dávno, když ještě nebyly růže známy, byla obviněna jedna mladá žena z čarodějnictví. Jako trest jí chtěli upálit na hranici. Když ale čekala na svou popravu, stal se zázrak. Na hranici, kde měla být upálena, vyrostly růže. Dnes mají růže svůj velký význam v květomluvě. Dostanete-li červenou růži, znamená to nehynoucí lásku vašeho přítele, růže žlutá je žárlivá, bílá je symbolem neskonalé čistoty a nevinnosti a růžová je znakem romantické lásky.

Jalovec.Už ve starověkém Řecku se tato rostlina používala k uctívání bohů. Při této příležitosti se spalovali plody a větvičky jalovce. Dnes se z něj vyrábí alkoholický nápoj zvaný gin, který údajně zahání zlé vibrace. Jalovec se mimo jiné používá k výrobě osvěžovačů vzduchu. Jeho vůně prý přináší štěstí, zahání zlo a chrání před nepřátelskými úmysly.

Třešeň. Stejné využití má i višeň obecná. S třešní byla spojována krása, radost, plodnost a svádění. Prý vyháněla nemoci a to hlavně choroby srdce a nachlazení. Největší využití nachází v kuchyni. V lidovém léčitelství má příznivý vliv na činnost jater, ledvin a střev. Jsou vhodné pro revmatiky. Pro svůj vysoký obsah jódu by je měli konzumovat lidé s poruchami štítné žlázy.

Ořešákpochází původně z Persie. Jde o velmi starý strom. Podle legendy se ořechy živili bohové, když chodili po zemi. Ve starověku byl ořech symbolem plodnosti. Užívá se při chronických střevních katarech, proti průjmu, snižuje hladinu cukru v krvi a zastavuje krvácení. Je vynikajícím prostředkem proti zánětům. Působí antibakteriálně. K nám byly dovezeny z Itálie. Podle jedné italské legendy se svatý František po mnoha dnech putování zastavil pod ořešákem a snědl několik ořechů. Okamžitě pocítil příliv sil a rozhodl se, že ve stínu tohoto životodárného stromu postaví kostel.Přidávané do kosmetiky barví kůži do tmavohněda jako při opalování.

Šalvějmá velmi výrazné antibakteriální i antimykotické účinky.Pokud nás přepadne rýma, kašel, nachlazení, chřipka, angína, trávící potíže včetně otrav jídlem čaj ze šalvěje nám může být velkým pomocníkem. Při krvácení dásní pomáhá nálev ze šalvěje ve formě kloktadla. Šalvěj má celkově zklidňující účinky na organismus, při nervovém vypětí, stresu a nespavosti. Zlepšuje krátkodobou paměť.

Pivoňka byla považována za královnu bylin. Je domovem v jižních Alpách. Dříve sloužila jako léčivý prostředek při všech chorobách způsobených uhranutím čarodějnic. Používala se k léčbě epilepsie, šílenství a křečí. Bylo jí připisováno mystické spojení s Měsícem. Byla také považována za silný ochranný prostředek, při němž se nad miskou s olejem vyvolávalo věštící božstvo. Čaj z pivoňkových květů je běžně k dostání v lékárnách.

Levandule– symbol čistoty a kvalitního spánku..Už odpradávna je levandule spojována s čistotou, umýváním, parfumerií a kosmetikou.Má uklidňující a harmonizující účinky na celý organismus, napomáhá sladkému spánkuTento malý polokeř pocházející z oblasti Středomoří obsahuje mnoho léčivých substancí, jako jsou silice, jemné třísloviny (zejména kyselina rozmarýnová s protizánětlivými a antivirovými účinky), kumariny a flavonoidy. Levanduli používáme při obtížích s usínáním, nervozitě a stavech neklidu.Je přísadou do koupele při zevní léčbě funkčních oběhových poruch a samozřejmě je hojně využívaná v kosmetice. Do skříní vkládáme pytlíky se sušenou levandulí k odpuzování molů. Sušená levandule k provonění prostorů, sáčky s levandulí vkládáme nejen do skříní, ale při nespavosti k postelím či pod polštář.

Lesní jahoda. Tyto zdánlivě obyčejné a běžné plody mají ale široké použití v magii. Čarodějnice je používají ke svému čarování a litují, že jsou k dispozici jen tak krátkou dobu. Lesní jahoda prý zahání nesmělost, přináší duševní klid a zvyšuje sebevědomí. Používá se při léčení různých potíží. Odstraňuje škodlivé produkty látkové přeměny, odvary z listů a plodů urychlují hojení ran a zlepšují dech. A navíc tyto zralé plody výtečně chutnají.

Verbena svými nádherně zbarvenými květy často zdobí naše balkony a zahrady. Při pohledu na ní by určitě nikdo nečekal, že byla ve středověku hojně spojována s čarodějnictvím. Vědmy ji prý používaly k předpovídání a k čarování. Její léčivé vlastnosti byly ceněny už ve starověku. Egypťané ji nosili pod tunikou, což prý zabraňovalo bolestem hlavy a chránilo před uštknutím štírů. Dnes je známo, že odvar z verbeny povzbuzuje játra a usnadňuje trávení. Současné bylinkářky a kouzelnice ji používají v milostné magii.

Pomněnka se už od starověku považuje za symbol velké lásky. S tímto hezkým modrým kvítkem souvisí mnoho legend. Jedna rakouská vypráví o milencích, kteří se den před svatbou procházeli po břehu Dunaje. Tu se najednou na břehách řeky objevily malé kvítky. Milenec je chtěl darovat své milé, a skočil proto do řeky. Prudký proud ho ale odnesl. Z posledních sil hodil kvítky na břeh a zavolal na svou milovanou: "Nezapomeň na mě!"

Jeřáb je strom s oranžovo-červenými plody. Již odedávna se používá v lidovém léčitelství při různých srdečních chorobách. Ale pozor! Čerstvé jeřabiny jsou jedovaté, neboť obsahují kyselinu parasorbovou, která se rozkládá až při vaření nebo sušení. Dříve byly pokládány za magickou bylinu a byli často používány při přípravě elixírů a výrobě amuletů. Korále z jeřabin jsou prý magickou ozdobou, která má svého nositele ochránit před zlými nemocemi. Nejnovější výzkumy ukázaly jeho vliv na choroby jater a na choroby žlučníku. Jeřabiny nacházejí uplatnění také v kuchyni.

Mátase používá při léčení. Její pomoc se využívá při zažívacích problémech, bolestech hlavy, nemocech pohybového ústrojí a mnoha jiných. Pití mátového odvaru urychluje látkovou přeměnu.

Kaštan. Plody se sbírají na podzim. Údajně jsou dobrým lékem na plicní nemoci a nachlazení. Žmoulání kaštanů v ruce působí jako masáž dlaně a uklidní i nejvíce stresované lidi. Málokdo z vás ví, že kaštanovník se k nám do střední Evropy dostal teprve před 400 lety. Kaštany vložené pod polštář prý pomáhají při revmatických potížích a mastičky z kaštanů jsou výborným lékem na bolavé nohy. Jedlé kaštany u nás bohužel nerostou, ale třeba v Portugalsku nebo ve Francii jsou lahůdkou. U nás se dají sehnat většinou jen na vánočních trzích pečené. Kaštany jsou výborným prostředkem proti arterioskleróze, používá se formou kloktadla při bolestech v krku, angíně a nachlazení. Podporuje prokrvení a vypíná kůži. Léčí křečové žíly, trombózy,záněty žil.

Konvalinka. Podle Irů jsou to řebříčky věštkyň, které po nich sestupují ze světa kouzel na Zemi. Konvalinka je symbolem čistoty a pokory. Její vůně prý zlepšuje náladu a paměť a zahání smutek. V lékařství se používá k přípravě léků na srdeční nemoci. Darovaná konvalinka prý říká: "Jsem s tebou šťastný". Ovšem pozor. I přes jejich křehkou a neskutečnou krásu jsou jedovaté!

Hřebíček pochází z Indonésie. Lékaři ze středověku a raného novověku ho používali jako ochranu před morem a cholerou. Z hřebíčku se získává destilací silice, která podporuje trávení a chuť k jídlu a zabraňuje zvracení. Povzbuzuje srdeční činnost. Hřebíček se také používá na tišení bolesti. Hřebíčkový olej umrtvuje bolesti zubů.Přidává se do přípravků proti blechám, vším a komárům. Značné uplatnění nachází hřebíček v kuchyni, kde slouží jako koření.

Jasmín pravý je rychle rostoucí liána, v teplých krajích porůstá pergoly, ploty a zdi, u nás se dá pěstovat v květináčích. Vonné kvítky jasmínu se používají k ochucení čaje, do dezertů, ve voňavkářství a k výrobě éterického oleje s relaxačními a protidepresivními účinky.