Přeměna sama o sobě je dost bolestivá záležitost. Prvních pár měsíců až roků po přeměně je nejhorší v životě upíra.Neovládáte své tělo.Naopak,ono ovládá vás.Ovládají vás také všechny vaše emoce které má upír stonásobné než smrtelník.Pokud jako smrtelník jste smutní..budete mít jako upír takové záchvaty lítosti,že budete mít pocit,že se smutkem rozpustíte.Naopak pokud jste vzteklouni od kosti,budete jako rozzuření býci,kteří neváhají zabít každého,kdo se sebeméně prohřeší vůču jeho gustu.Mladí upíři také potřebují zkušeného učitele(většinou staršího upíra).Potřebují se naučit sebekontrole.VELKÉ SEBEKONTROLE.Musí se naučit ovládat chuť po krvi.Také musí změnit veškeré své návyky,které si osvojili coby lidé.Měli jste rádi pizzu??Fajn...jako upír vám přijde odporná.Rádi jste pili víno??Teď už byste ho vypili leda proměněný za kalíšek čerstvé krve.Milovali jste opalování??Super!Pokud nemáte ochranný amulet tak přeji hezké sebegrilování.Chce to prostě cvičit,cvičit,cvičit.